6.díl - Zápletka

15. června 2012 v 20:24 | Beri |  GDB - Ginga Densetsu Beri
poslední dnes...

Nevím proč, ale připadali mi povědomí. Věděla jsem, že jsem o nich už slyšela. Vzpomínala jsem. Hrabala se v paměti. Věděla jsem, že mi matka o nich určitě vyprávěla. A pak jsem si vzpomněla!
"V dobách zla, když ještě psi bojovali o nadvládu, každý hledal zázrak. A pak přišlo to proroctví. Proroctví o tom, že povstane z krve mimořádné několik hrdinů, kteří zachrání svět. A že jich bude šest. Vlčice, která shromáždí stranu dobra. Přidají se k ní i čtyři další hrdinové. Bílý vlk, Akreon. Bojový pes, Kairiki. Akita inu, Uzuki. A Kai-ken Ikitora. Poslední hrdina se projeví až později. Ale z jeho krve povstanou další hrdinové. Zbylá pětka zatím sjednotila mnoho bojovníků dobra a pojmenovali se: Folkien. Ti nastolili v Japonsku mír. Mír mezi všemi rasy psů. Ale i mezi vlky. Poslední hrdina, akita inu Shiro, jako první započal boj jeho krve proti Akakabutovi. Ďábelskému medvědu, většímu než samotní lidé, který touží vyvraždit lidskou rasu. Než Shiro zemřel, narodili se jeho potomci, ale jen jeden měl úděl pokračovat v boji. Byl to Riki. Jejich houževnatá krev proti samotnému peklu, tvořící jedno jediné monstrum. Jednooký medvěd - Akakabuto. O oko přišel v bitvě se Shirem, kdy mu ho Takeda Gohei, Shirův mistr, vystřelil puškou. A pak až nadejde čas nového Leadera, bude jen na nich, zda dostojí své funkci."
"Kairiki, Uzuki, Ikitora, Akreon ! Matka chtěla, abyste se rozhodli sami, zda dostojíte svého slibu udržovat mír. Ale vězte jedno, ona ve vás věřila a já ve vás také věřím. Ale přišel ten čas. Čas nového Leadera a vy se musíte rozhodnout." řekla jsem najednou. Pronesla jsem to vyrovnaným hlasem. Uzuki se zasmál. "Jak zní teda ta otázka?" chtěl vědět. A já přesně věděla na co se zeptat. "Jaká je tedy vaše funkce?" zeptala jsem se. "Jsi moudrá po matce. Je teď jasné, že jsi ty, koho máme následovat. Jsi to ty, naše nová víra." řekli svorně. "Naše funkce byla a je udržovat mír a svobodu každého jedince z našich řad. A dokud horká krev se v nás vaří tak i budeme. Dokud Folkien (myšlen les, kde se smečka nachází) kvete, tak my za něj budeme bojovat!" pravil Uzuki. "Ale je nás míň a převážně ti, co ještě nebojovali. Potřebujeme pár týdnů tréninku." odtušil zničehonic Akreon. "Dobrá. Myslím, že máme 2 měsíce, pak to vypukne. Takže za měsíc a 3 týdny už musíme být na cestě." odvětila jsem. "Tak si odpočiňte po cestě a zítra se dáme do práce." řekl Kairiki. Všichni přikývli. A pak ve mně hnulo. Přeběhl mi mráz po zádech. "Uzuki, nedorazil sem v poslední době nějaký pes? Německý ovčák?" zeptala jsem se rychle. "V posledních několika letech nikdo." odpověděl. "Co se děje?" přitakal Naime. "Poslala jsem napřed svého bratrance." pravila jsem. "Třeba se jen někde zdržel." uklidňoval mě Ikitora. "O dva týdny?" přišlo mi to nanejvýš podezřelé. "Kogas." vyřkl Uzuki. "Co to znamená?" potřebovala jsem vědět. "Že je v držení kamarádů Naimeho." zavrčel Akreon. Naime se cítil ukřivděn a odpověděl též zavrčením. "Nemám s nimi nic společného, až na krev!" zavrčel příslušník Koga-no-ninken (Koga ninja psů). "Klid! Jak je to daleko?" zavrčela jsem nahlas, abych upoutala pozornost. "Zhruba půl dne pomalejší cesty." odpověděl nejmohutnější pes ze skupiny - Kairiki. "Dobrá. Nevím, jak kdo z vás bojuje, ale pokud chcete jít se mnou, můžete. Pokud ne, pochopím to. Naime, tebe potřebuji." pravila jsem. Naime mlčky přikývl a stanul po mém boku. "Bude lepší, když půjdou jen ti nejrychlejší. Koga-no-ninken vás šetřit nebudou, kvůli výšce."odvětil Kairiki. Pochopila jsem, že zůstane a dohlédne na smečku. Po mém boku záhy stanuli Kyoutora, Ikitora a Uzuki. Přikývla jsem na ostatní. "Hodně štěstí." popřál nám zbytek smečky sborově. "Čekejte nás zítra v poledne." zavrčela jsem a rozeběhla jsem se za Uzukim, který znal okolí Folkienu a tudíž znal i cestu na území Koga. "Abys věděla. Ještě jsou tu Iga-no-ninken. Ti jsou dobří. Ale Koga je jejich opakem. Proto každý při zmínce slova 'Koga' každý vrčí. Jsou to kanibalové. Doufej, že se do Kogy nedostal." vysvětlil mi Uzuki, když jsem běžela vedle něj. "Jestli na něj šáhli, urazím jim všechny končetiny! A prokoušu hlavní tepny!" zavrčela jsem a zrychlila tempo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama