MagiOs - 7. část

2. února 2008 v 21:20 | Beri |  Magická Osmička
A je tu další dílek...

Další den jsem vztala a koukla se z okna. Celou noc jsem nemohla spát. Zdálo se mi o boji Konce. O tom že jsem neumírala sama. *Danny…* pomyslela jsem si. Doufala jsem, že je to jen sen. Pohodila jsem hlavou, abych zahnala zlé myšlenky. Obrátila jsem se ke dveřím a udělala jsem pár kroků, když mě chytila bolest do jednoho žebra. *Ale ne… Teď ne..* zaznělo mi v hlavě. Najednou bolest ustala a já vztala. Začala mě pálit rána ze včerejška. Z rány mi najednou začala vytékat rudá a hustá vlčí krev. Rychle jsem doběhla pro obvaz do kuchyně do lékárničky. Hned po tom co jsem si obvázala ránu, vzpomněla jsem si na včerejšek. Na Nejiho a na Naegraly… Neji byl vůdce Naegralů… Koukla jsem se na hodiny. Bylo 7: 45. Rychle jsem se oblékla a vzala tašku do školy. Vyrazila jsem z bytu. Na návsi jsem zastavila. Byli tam lidi co se mnou jezdili autobusem, takže jsem si oddechla, že jsem to stihla. Najednou mi zezadu někdo malinko strčil do té ruky, do které mi včera Gress zapustil drápy. "Auu" zanaříkala jsem. "Promiň" posmutnil někdo za mými zády. Otočila jsem se a stál tam Jirka. "Ahoj" pozdravila jsem ho. "Ahoj..Ještě tě to bolí ??" zeptal se a ukázal na mojí ruku. Mlčky jsem přikývla. "Vážně moc se ti omlouvám" sklopil hlavu k zemi. "Nevadí nemohl jsi vědět, že mě to ještě bolí" pousmála jsem se. Jirka se na mě usmál a spolu jsme čekali až přijde Danny. Danny přišel za malou chvilku. Tvářil se jako, kdyby měl sám čelit veliké armádě. "Ahoj" pozdravil. "Ahoj" řekli jsme s Jirkou současně. "Můžu s tebou mluvit?" zeptal se mě. "Jo mluv" odpověděla jsem mu. "O samotě" koukl se ze mě na Jirku. "Dobře" řekla jsem a šla za Dannym. Zastavili jsme se asi pět metrů od Jirky. "Beri.." zavřel na okamžik oči "tohle nemá cenu". "Ale co nemá cenu ??" zeptala jsem se nechápavě. "Oba dva tady víme, že ho miluješ" řekl a podíval se mi do očí. Musela jsem před jeho pohledem uhnout. "Jak jsi na to přišel ??" položila jsem mu otázku. "Stačilo tě sledovat. Hlavně tvoje oči" odpověděl mi. "Aha" zabručela jsem. "Jo miluji ho" koukla jsem se na Jirku stojícího opodál. Danny se usmál. Byla jsem ráda, že to pochopil. Najednou přijel autobus. Jirka nás doběhl a spolu jsme nastoupili do prostředních dveří. Stoupli si tam a chytili se tyče, abychom nespadli. A začali si povídat. O všem co nás právě napadlo. Po chvíli smíchu a kecání do mě Danny nepatrně šťouchnul. Pochopila jsem to. "Jirko…" začala jsem "víš…..já…." nadechla jsem se "miluji tě". Podívala jsem se mu do očí. V nich jsem poznala radost, která ho obklopila. "Taky tě miluji" řekne mi. Nakloní se ke mně, ale autobus najednou zastaví. Ani Jsme si nevšimli, že je autobus už v Ústí. Vystoupili jsme. "Hele Radim" vydechl překvapeně Danny. "Ahoj Matesi a Radime" pozdravila jsem. Zpoza sloupu vylezl Mates. "Ahoj. Ty jsi mi zkazila překvápko" řekl Mates. Společně jsme nastoupili do trolejbusu 51. Na zastávce Bělehradská jsme vystoupili všichni až na Jirku, který jel dál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bella | Web | 4. února 2008 v 16:23 | Reagovat

eh, asi jsem to moc nepochpoila... neva, možná jsem jen stále ještě zabedněná x)

2 Beri | 4. února 2008 v 22:18 | Reagovat

A co nechápeš ??

3 Bella | Web | 6. února 2008 v 10:53 | Reagovat

tak nějak celkově... to neřeš...

4 Jambbo | E-mail | 25. února 2008 v 19:27 | Reagovat

ja to nechapu taky

5 Beri | 25. února 2008 v 19:41 | Reagovat

A co ??

6 Kiba | 24. září 2010 v 19:21 | Reagovat

Například to,koho vlastně miluje..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama