Magická osmička - úvod

5. ledna 2008 v 23:25 | Beri |  Magická Osmička
Je tu 1. díl

Radim se probudil a rozhlédl se. Zdál se mu velmi podivný sen. Zdálo se mu, že je vlk. Ale ten vlk bel nějak velký. Byl dokonce vetší než jeho otec. A ten měřil 190 centimetrů. Takže musel měřit 2 metry !!! Radim raději vztal a rychle se oblékl. Zamířil ke dveřím a chytl za kliku. Pak se ale zarazil. "Jsi úplný poleno !!! Nechápu, jak jsem ti na svatbě mohla říct ano !!" řvala jeho matka na svého manžela. *Ah jo naši se zas hádaj, nejradši bych utek, aby mě nemuseli mít na starost* pomyslel si Radim. Tiše se šel nasnídat a usedl si ke stolu.
Ve stejné chvíli, Někde ve Vaňově:
Mates se probral. *To byl divnej sen* řekl si v duchu. Zdálo se mu, že je vlk, který měl i na chvilku křídla. Oblékl se a šel se nasnídat.
Ve stejné době, kousek pod školou:
Carol nezamhouřila celou noc oči. Tiše slezla z palandy, aby nevzbudila svou sestru. Šla do kuchyně a cestou se koukla do ložnice. *Mamka už je v práci* promítlo se jí v hlavě. Udělala si čaj a sedla si na židli. Ve snu viděla samu sebe jako vlka.
Stejná chvíle, naopak nad školou:
Honza se probral spocený. Jeho divný sen o sobě, jako o velkém bílém lvovi se zdál být nepochopitelný. V rychlosti se oblékl a najedl. Vrátil se zpět do pokoje a přemýšlel o tom snu.
Stejná doba, kdesi v Ústí:
Lucka vztala. Skoro celou noc nespala. Oblékla se a nasadila si hodinky. Koukla se ne ně. Bylo 06:05. Měla spoustu času. Odešla do kuchyně a udělala si čaj a snídani.
Stejná chvíle, Řehlovice, vedle školy:
Denisa se probrala ze snu. Jako ostatním i jí se zdálo, že je jiná než člověk. Ale nebyla vlk, byla tygřice. Bílohnědá. Promnula si ruce a na zápěstí, přibližně pod palcem, objevila černé znamínko. Koukla se na hodiny. A bleskově se oblékla a najedla. Vyrazila na autobus.
Stejná doba, stejná vesnice, jeden ze dvou paneláků:
Pomalu jsem vztala. Koukla se na své černé znamínko. Oblékla se a koukla se z okna. *Dnes konečně příjdou na to, kdo jsou. Dnes se konečně zrodí magická osmička.. Jak dlouho jsem na tuto chvíli čekala…* zamyslím se. Odešla jsem do kuchyně a nalila si čaj. Mamka vztává brzo, a tak dělá čaj i na potom. Čaj byl sice studený, ale mě to nevadilo. Vzala jsem si věci a vylezla z paneláku. Zamířila jsem na zastávku. Tam na mě čekal Danny. Jenom já a on jsme věděli, co se s ostatními šesti děje. Na zastávce jsem taky potkala Denisu. Řekla jsem jí "Deni až se bude zdát vše neuvěřitelné" nenápadně jsem si pohladila rukou obličej, aby si všimla mého znamínka. "přijď za mnou. Pomůžu ti" dořekla jsem. Koukla se na mě a odešla.
Já a Danny jsme nastoupili do autobusu a odjeli do Ústí.
Všem zbylým pěti, když vystoupili z domu, se objevilo černé znamínko. Řekli si, že se dá smít a pokusí se o to až ve škole.
Co se stane ve škole ??
Sebere zbylá šestice odvahu zeptat se mě ??
Uvěří tomu ??
Dají se na stranu dobra ??
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Horo | 23. září 2010 v 17:04 | Reagovat

Úžasné!
Hned jdu na další kapitolku :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama